"Toužil jsem prospěti vědě a vlasti své."
Dr. Emil Holub


2.C vzpomíná na lyžák

Myslím si, že lyžařský kurz 2. C, kterého jsem se zúčastnila, byl naprosto úžasnou zkušeností nejen pro mě, ale i pro celou mou třídu. Mohli jsme se zde více a mnohem lépe poznat. Pan profesor Vohralík by měl dostat cenu dýdžeje roku, protože naše diskotéky a společenské večery po většinu času zásoboval právě on početnými ploužáky, které si nejeden z nás užil.

Velice vydařený byl také středeční výlet na rozhlednu Štěpánka a do muzea Járy Cimrmana. Ač jsme byli všichni promrzlí až na kost, velice jsme si to užili, hlavně v restauraci – hospůdce, kterou jsme navštívili. Z našeho kurzu jsme odjížděli pouze s pár modřinami, ale celkem smutní, že to tak rychle uteklo.

V neděli ráno jsme nastoupili do autobusu. Jakmile se rozjel, začal týden plný lyžování, zábavy a velkých zážitků. V pondělí jsme poprvé vyrazili na svah. Po krátkém rozbruslení nás rozdělili do skupin a vydali jsme se na vlek. Podmínky pro lyžování byly přímo fantastické. Na sjezdovkách bylo málo lyžařů, ale spousta čerstvě napadaného prašanu. Lyžařský kurz byl přínosem pro všechny. Naučili jsme se lépe lyžovat a zároveň jsme si užili super výlet jako parta. Nakonec bychom chtěli říct, že i když nás bolí snad všechny svaly i kosti na těle, jeli bychom hned teď znova.

Z počátku jsem byla dost nejistá, když jsem stála na parkovišti u školy. Nechtěla jsem jet, ale lyžák to změnil. Při odjezdu jsem si přála, abychom tam byli déle. Jak jsem slyšela, nebyla jsem sama. Cesta byla rychlejší, než jsem očekávala. Cestu mi navíc zkrátily a zlepšily sázky na čas příjezdu, které jsme se spolužačkami uzavíraly. Program se mi líbil, neměli jsme moc volného času, což je dle mého názoru super. Nebyla tam nuda. Večerka byla ok, jen tedy nevím, jak se nám pěti mohlo povést se za půl hodiny osprchovat, vyčistit si zuby a jít do postele. Večery byly plné zábavy. Stejně tak hodiny na lyžích. Oficiálně mohu potvrdit, že můj názor na lyžařský kurz je kladný.

Lyžařský kurz, který se konal 8.–14. 1., jsme si po celý týden všichni náramně užili. Každý den začínal snídaní a poté jsme se vydali na svah pilovat naše lyžařské dovednosti. Následoval oběd a polední klid. Po něm jsme se opět vydali na další lekci na lyžích. Dalším bodem našeho denního režimu byla večeře a poté následovala naše nejoblíbenější část dne – večer plný společenských her, hudby a tance. Když večer skončil, ulehli jsme do postelí a těšili se na další den. V půlce kurzu jsme si udělali výlet na rozhlednu Štěpánku a maják a muzeum Cimrmanovy doby. Ten den jsme si také vyzkoušeli večerní lyžování. Na závěr kurzu jsme závodili ve slalomu.

Zprvu jsem myslela, že lyžák nebude až tak dobrý, jak nakonec byl. Jakmile jsme přijeli na chatu, okamžitě jsem se lekla hlubokého sněhu a velké zimy. Hned jak jsme vybalili, jsme šli obhlídnout celou sjezdovku. Druhý den jsme už normálně lyžovali a bylo to super. Ale na večery jsem se vždy těšila nejvíc, hlavně na ploužáky (tedy pokud jsem tancovala s kým jsem chtěla). Bohužel pak nastal den odjezdu, kdy jsme se všichni začali balit na odjezd zpět domů. Jakmile se autobus rozjel, začali jsme vybavovat všechny vzpomínky z lyžáku. Na tento lyžařský kurz nikdy nezapomenu.

Lyžařský kurz se mi moc líbil. Počasí bylo úžasné a nálada učitelů byla úžasně průměrná. Žádné (velké) úrazy nebyly, což je plusem. Vařili tam dobře, i když většina si stěžovala, ale tak už to chodí. Myslím si, že večerní kino pana profesora Vohralíka a těch milión nekonečných ploužáků nebylo zbytečných a že všichni byli spokojeni. Každý se něco nového naučil a i ti, kteří byli na lyžích poprvé, si to užili. I když jsme toho dost nalyžovali, nestačilo mi to a těch pár týdnů bych tam ještě klidně pobyl.

V pondělí jsme šli prvně lyžovat, rozdělovali nás do skupin podle toho, jestli umíme bruslit. Sněhu bylo hodně a krásné počasí. Ve středu jsme šli na rozhlednu Štěpánku, ale nic z ní nebylo vidět, protože okna byla zamrzlá. V pátek 13. (nešťastný den) jsme měli závody – slalom. Jenže hrozně foukalo a táhlo to více dozadu než dopředu. Myslím si, že jsme si celý týden užili a bylo to super.

Veronika, Veronika, Pavla, Barbora, Daniela, Lucie, Barbora, Matouš, Karolína - 2. C

30.01.2017 / žáci 2. C
zpětarchiv
 
© 2015 | Gymnázium Dr. Emila Holuba
tvorba webových stránek: logo-mima