Poslední věci člověka aneb povídání o smrti

Na podzim letošního roku nás ke spolupráci oslovila Charita Pardubice, konkrétně paní Bc. Hartmanová, vedoucí Rodinného a vzdělávacího centra v Holicích. V rámci SVS jsme tak absolvovali přednášku dobrovolnictví – a jak už jsme psali, mnoho našich studentů se zapojilo do práce. Další formou spolupráce s Holoubkem byla beseda o dnes velmi tabuizovaném tématu umírání. Tato akce se uskutečnila ve třídě 1. A.
A jak se studenti s nelehkou tematikou vyrovnali?
Kristýna Pospíšilová a Sofie Černovská napsaly: „Dne 24. listopadu jsme se na hodině ZSV setkali s paní Terezou Kovářovou z litomyšlské organizace Návrat duše, kde má na starost práci s pozůstalými a vykonání obřadu. Paní Kovářová hovořila nejen o vlastním životě a zcela nezvyklém povolání. A tak se řeč „stočila" na „poslední věci" člověka – smrt, smíření a normalizaci o smrti mluvit. Atmosféra byla velmi smutná.
Názor na besedu máme neutrální, protože si myslíme, že by nás v tak brzkém věku ještě myšlenka na smrt neměla tížit..."
Jiný názor má Bára Kuchyňková, která říká:
„Mně se přednáška líbila. Šlo o náročné téma, ale jsem ráda, že jsme dostali šanci si o něm popovídat. Vždyť i my, v našem útlém věku, se se smrtí potkáváme, někdy i velmi blízko, a tudíž se s ní přece jen musíme nějak vyrovnat. Myslím si, že kvůli časové tísni nejspíš nebyl naplněn její plný potenciál. Paní Kovářová, která pro nás přednášela, nám sdělila svůj velmi silný příběh, který na mne zapůsobil. Souhlasila jsem i s mnoha jejími tvrzeními..."