"Toužil jsem prospěti vědě a vlasti své."
Dr. Emil Holub


Příběhy bezpráví

Hostem letošního ročníku Příběhů bezpráví, který je jedním ze vzdělávacích programů Člověka v tísni o.p.s., byl účastník 2. a 3. odboje pan Lubor Šušlík, jenž se studenty besedoval o událostech, které osobně prožil ve 40. a 50. letech 20. století. Život pana Šušlíka je nabitý skutečně dramatickými zážitky, takže nebylo divu, že někteří studenti, kteří neměli vyučování, pokračovali ve školní aule ještě další hodinu v neformálním rozhovoru s tímto neobyčejným člověkem.

Pan Lubor Šušlík se narodil v roce 1928 a již ve svých necelých deseti letech se zapojil do činnosti ve skautském oddílu a zároveň se stal i členem Sokola. V mládí jej výrazně ovlivnila otcova vojenská výchova a četba legionářské literatury. Za války studoval na gymnáziu v Praze a v březnu 1945 byl přidělen na stavbu vojenských opevnění k jednomu z praporů v rámci Todtovy organizace. Několikrát se zde pokusil o útěk, ale vždy neúspěšně. S blížícím se koncem války neustále rostl počet náletů a Luboru Šušlíkovi se podařilo dohodnout s německým velitelstvím evakuaci jeho praporu. V Bystřici u Olomouce měli příslušníci evakuovaného praporu znovu kopat zákopy, ale Lubor Šušlík byl záhy odeslán do Prahy jako doprovod raněného kamaráda. Na nádraží v Olomouci ho však zatklo gestapo, které u něho nalezlo kufr plný střeliva a několik granátů. Po výslechu v místní budově gestapa ho druhý den stanný soud odsoudil k trestu smrti. Olomouc však byla v té době bombardována a po jednom náletu vypukl na velitelství gestapa zmatek. Nový velitel gestapa poslal všechny vězně kopat zákopy. Luboru Šušlíkovi se ještě před nástupem do práce podařilo „vyreklamovat" své propuštění a vrátil se do Prahy. Na konci války bojoval v Pražském povstání a jako jeden z nejmladších se zúčastnil dramatických bojů o Český rozhlas. Po válce odsloužil měsíc vojenské služby u Hradní stráže a znovu se vrátil ke skautingu.
Na obchodní akademii, kde po válce studoval, se stal předsedou školské samosprávy. Přišel však únor 1948 a Lubor Šušlík byl z této funkce okamžitě odvolán. Nový ředitel ho navíc vyloučil ze školy i z veškerého studia na středních školách. Na přímluvu jedné z profesorek, členky akčního výboru Junáka, mu však bylo povoleno maturitu dokončit. Po ní nastoupil do Československých závodů kovodělných a strojírenských.
V roce 1949 se zapojil do tajné akce Norbert, jejímž cílem bylo svrhnout komunistický režim a dovést zemi ke svobodným volbám. Akci však infiltrovali příslušníci StB, účastníci byli pozatýkáni a Šušlíkovi hrozilo až dvacet pět let za velezradu. Nakonec byl osvobozen díky dopisu na rozloučenou, který napsal po zatčení Gestapem v roce 1945 svým rodičům. Jedna z lidových soudkyň totiž přišla ve válce o dva syny. Po půl roce věznění byl pro nedostatek důkazů propuštěn. Během 50. let byl Lubor Šušlík Státní bezpečností několikrát vyslýchán v souvislosti s ilegální skautskou činností.
Protože nemohl studovat na vysoké škole, vyučil se strojním zámečníkem a jeho dílna ho dokonce zvolila nejlepším pracovníkem v Leteckých závodech Orličan Choceň. I přes kladné výsledky v zaměstnání mu nebyl povolen profesní postup. Později pracoval v oblasti obchodu, vedl prodejnu domácích potřeb v Přelouči. V roce 1968 se účastnil obnovy Junáka a založil skautský oddíl v Chocni. V 90. letech se stal výchovným zpravodajem, členem historické komise Junáka a zároveň i nositelem řady nejvyšších skautských i dalších odbojových vyznamenání. V roce 2018 obdržel nejvyšší skautské vyznamenání Řád Stříbrného vlka.
Dnes Lubor Šušlík žije v Pardubicích a pracuje jako turistický průvodce v Evropě a v řadě exotických zemí. Ve známost vešel i jako tvůrce unikátního modelového souboru „Československá armáda v roce 1938", vystavovaného v pevnosti Dobrošov u Náchoda.

02.12.2018 / Aleš Kotyk
zpětarchiv
 
© 2015 | Gymnázium Dr. Emila Holuba
tvorba webových stránek: logo-mima