Kulturou proti antisemitismu

Během 13.–16. dubna v Praze proběhl čtyřdenní projekt Kulturou proti antisemitismu, který již přes 20 let každoročně pořádá Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém (ICEJ) pod záštitou MŠMT a Česko–německého fondu budoucnosti. Zúčastnil se ho tým studentů ze 7. C a 3. A.

Již před odjezdem do Prahy jsme po několik týdnů vytrvale pracovali na projektu, který měl připomenout osudy Židů za 2. světové války. Letošní ročník nesl téma Útěky z koncentračních táborů a role nežidovských pomocníků. Naše škola dostala za úkol zpracovat případ Vítězslava Lederera, což byl jeden z mála lidí, kterým se podařilo utéct z koncentračního tábora v Osvětimi. Připravili jsme si krátkou prezentaci, malou vernisáž výtvarných děl a také pár básní, a to vše jsme v angličtině odprezentovali před ostatními účastníky projektu, kteří letos nepřijeli pouze z České republiky, ale také ze Slovenska a Německa.

V neděli jsme se společně s průvodkyní vydali objevovat židovskou čtvrť Josefov v Praze. Prohlédli jsme si několik synagog, třeba Pinkasovu, Maiselovu či Španělskou, navštívili jsme Starý židovský hřbitov a během této prohlídky jsme se dozvěděli mnoho nového o židovském náboženství, kultuře i historii. Po prohlídce jsme se shromáždili na náměstí Franze Kafky, odkud jsme vyrazili společně s Pochodem dobré vůle až do Valdštejnských zahrad, kde nás čekalo setkání nejen se zástupci ICEJe, ale také s českými politiky, a dokonce s velvyslankyní státu Izrael. Toto setkání bylo hlavně na téma událostí ze 7. října minulého roku, kdy proběhly rozsáhlé útoky na stát Izrael. Součástí programu byl i rozhovor s Jenny a Noamem, dvěma mladými lidmi, kteří přežili útok na hudební festival Supernova. Mnozí z nás se shodli na tom, že právě to byla nejsilnější část celého programu.

Po skončení setkání jsme se prošli k přístavišti, kde už na nás čekala výletní loď, která nás svezla na vyhlídkovou trasu po řece Vltavě. Během ní jsme také měli možnost si s Jenny a Noamem přímo promluvit, což bylo pro mnohé z nás velmi silným zážitkem.

V pondělí nás čekala prohlídka města Terezín a také komplexu Malé pevnosti. Byla to skvělá příležitost, při které jsme měli možnost vidět město zblízka – nejen ze stránek učebnic dějepisu – což nám pomohlo pochopit, v jak strašných podmínkách žili Židé a političtí vězni během nacistické okupace. Součástí prohlídky byla i návštěva několika muzeí, kde jsme mohli vidět nejenom domy, kde obyvatelé ghetta žili, ale také prostory, kde byla vystavěna literární i výtvarně-umělecká díla, která vytvořili lidé všech věkových kategorií během svého věznění v Terezíně. Den byl zakončen pietní akcí na židovském hřbitově u pomníku obětí holokaustu.

Myslím, že budu mluvit za všechny, když řeknu, že nás tento projekt velice zaujal a že jsme velmi vděční za to, že jsme měli šanci se ho zúčastnit. Proto děkujeme paní Pýchové i paní ředitelce, bez kterých by to nebylo možné, Sdružení rodičů a přátel školy za podporu a také organizaci ICEJ za pořádání tohoto projektu a doufáme, že další ročník bude stejně zajímavý, jako byl ten letošní.

Z řad zúčastněných:

„Nejvíce mě zasáhl projev Jenny a jejího partnera ohledně 7. října.... Pak návštěva Malé pevnosti a obecně pochod za Izrael."

Vilma Kašparová, 7. C

„Projekt mi přišel zajímavý. Rad jsem objevil místa v Praze, kam bych se normálně sám nepodíval. Myslím, že jsme byli dobrý kolektiv a děkuji paní Pýchové za možnost se účastnit."

Ondřej Dufek, 7. C

„Na projektu se mi nejvíc líbila návštěva Terezína. Až tam jsem zjistila, jak strašné to opravdu bylo. Když vám o tom někdo vypráví, je to zcela něco jiného, než když to vidíte na vlastní oči. Byla jsem ráda, že jsem se dozvěděla nové informace a poznala skvělé lidi z různých zemí. Projekt mi v mnoha ohledech otevřel oči a já jsem opravdu ráda, že jsem se ho mohla zúčastnit."

Kateřina Krejčíková, 7. C

„Celkově jsem si projekt velice užila. Díky němu jsem více pochopila, jak velký problém antisemitismus byl a je. Nejvíc se mě dotkl příběh, který vyprávěla Jenny o svém přežití v Izraeli. Kromě toho celková návštěva v Terezíně, a to jak Malá pevnost, tak i město celkově."

Markéta Střelková, 7. C

„Jsem velmi ráda, že se studenti z naší školy opět zapojili do KPA a dobrovolně se rozhodli dozvídat nové informace. Z projektu jsem odjížděla s vědomím, že historie nebude zapomenuta a že i mezi mladými lidmi se najdou tací, kteří se chtějí o událostech Shoa dozvědět více, a to mě těší. Za sebe mohu říct, že první rok v pozici organizátora z týmu ICEJ byl náročný, avšak přinesl své ovoce. Pro mě nejsilnější část projektu byla výpověď svědků z Izraele, kteří přežili hrůzy 7. října loňského roku a byli ochotni nám o tom podat zprávu. Já sama jsem v té době byla v Izraeli, ale v úplně jiné situaci. Jezdit na KPA má jistě smysl a doufám, že za rok bude naše škola opět na seznamu zúčastněných!"

Evča Hlaváčková, tým organizátorů

„Seznámila jsem se se spoustou nových lidí, program byl dobře naplánovaný a čas zcela využitý do poslední minuty, užili jsme si i super večeři na lodi a prohlídku s velmi milým průvodcem v Terezíně."

Štěpánka Melichová, 7. C

„Na projektu se mi líbilo, že všechny školy do svého projektu daly všechno a bylo vidět, že se o to zajímají. V Praze jsme mohli vidět krásu židovských synagog a potom jsme byli součástí průvodu, který podporoval Izrael a připomínali jsme si ztráty ze 7. října, kdy jsme všichni měli slzy v očích, protože jsme mohli slyšet oběti, které přežily tento strašný útok Hamásu na Izrael. Pak jsme jeli do Terezína, kde jsme si uvědomili, že to, co se stalo, neleží jen v učebnicích, že díky tomu, že jsme tam mohli být, jsme zjistili, že to fakt nic příjemného nebylo a že všichni lidé, co si prošli Terezínem, zažívali nepěkné období."

Marek Sadílek, 7. C